Thursday, April 2, 2020

RECENZE: Smrtka (Neal Shusterman)

Krásný den všem!

Dnes tu mám pro vás po delší době zase jednu recenzi. Na tuto knihu jsem se dlouho chystala, ale pořád jsem to odkládala, protože mi vadilo, že není v angličtině ale v českém překladu. Říkám si, jestli by mi to pak třeba přišlo lepší, jelikož ze zkušenosti vím, že v angličtině je většinou každá kniha lepší než překlad. Podíváme se na knihu Smrtka od Neala Shustermana, která je první dílem trilogie.




Anotace

Svět bez hladu, nemocí, válek, bídy. To vše se lidstvu povedlo. Zvítězilo dokonce i nad smrtí. Smrtky jsou nyní jediní, kdo může ukončit jakýkoliv život a je jim přikázáno tak činit s cílem udržet objem populace pod kontrolou.
Ve světě budoucnosti lidstvo zvítězilo nad nemoci, stárnutím a nakonec i nad smrtí. Nikdo neumírá a Zemi hrozí přelidnění. Jedinými, kdo může ukončit život, jsou tak „smrtky“. Dva mladí lidé, Citra a Rowan, jsou vybráni, aby se stali učedníky tohoto řemesla – což je role, po níž ani jeden z nich netouží. Musí si osvojit „umění“ brát život, a přitom mít na paměti, že když se jim to nepodaří, mohou vlastní život ztratit. Okolnosti je postaví proti sobě a brzy je jasné, že pokud jeden z nich vyhraje, druhý musí zemřít… Za dokonalý svět je třeba zaplatit vysokou cenu.

Když jsem si přečetla, o čem má kniha být, dost mě to zaujalo. Dokonalý postmortální svět, kde jsou si všichni rovni a neexistuje násilí, nemoci a dokonce ani smrt? To zní jako ráj. I zřízení cechu smrtek, které jako jediné mohou ukončovat životy a udržovat tak nárůst populace pod kontrolou mi připadalo jako dobrý námět. Do knihy jsem se pustila proto, že byla všemi doporučovaná, všichni jí milovali a opěvovali. Možná budu výjimka, ale říkám si proč? 

Kniha měla hrozně pomalý rozjezd, po prvních 100 stranách se prakticky ještě nic důležitého nedělo. Další velké mínus této knihy je to chaotické uspořádání. Přišlo mi, že autor přeskakuje z jedné scény na druhou, kolikrát mi vážně trvalo než jsem se zorientovala. Bylo hrozně obtížné sledovat tok času, mezi kapitolami nejdřív plynuly dny, pak zničehonic přeskočil autor celé měsíce a trvalo třeba dvě celé strany než jsem si to uvědomila. Prostě hrozný zmatek. Zároveň se mezi kapitolami střídá pohled Rowana a Citry a některé odstavce či kapitoly jsou úplně mimo z pohledu úplně jiných lidí.

Co se týče postav Rowana a Citry, nepůsobili živě, jak by na vás postavy zapůsobit měly. Obě postavy byly takové ploché- žádné detaily ohledně jejich vzhledu, hlubšího charakteru nebo myšlení. Nejsou to postavy k nimž byste si mohli vytvořit nějaký vztah a vžít se do nich. Navíc je celá kniha vyprávěna objektivním vševědoucím vypravěčem v er-formě, což v případě takto nedostačujících postav je spíše na škoda. Přišlo mi, že jsem se více dozvěděla o vedlejších postavách jako např. smrtka Curieová, Faraday a prakticky všechny ostatní důležité smrtky (u těch máme aspoň popsán pořádně vzhled postavy).

Kniha je rozdělena na pět částí a zajímavá pro mě byla pouze čtvrtá část zhruba od strany 280 do 330. Říkala jsem si, že konečně je tu nějaký zvrat a akce, ale tak rychle, jak to přišlo, tak to zase odešlo. Tato část byla najednou utnutá a další kapitola pokračuje zase o několik měsíců později bez pořádného vysvětlení, jak to vlastně vyřešily a podobně.  Celkově se prostě v knize přeskakuje od tématu k tématu a nic není pořádně rozvinuto.

Dost mě to mrzí, protože kniha má určitě skvělý potenciál, ale autor se měl tomu příběhu více věnovat, více to rozepsat a promyslet do hloubky. Takto to akorát působilo nezáživně, chaoticky a vyloženě jsem se do čtení nutila, abych aspoň věděla, jak to skončí, i když konec už byl předvídatelný.

U většiny sérií jsem zvyklá, že první díl je bomba, která vás navnadí na pokračování a pak až to někdy začíná upadat s pokračujícími díly. U této knihy je to naopak a říkám si, jestli si mám vůbec přečíst další díl, když tenhle mě tak zklamal. Sice mě to odrazuje, ale na druhou stranu- neměla bych dát tomuto autorovi ještě šanci, jestli to třeba druhým dílem trochu vylepší? Co myslíte?

Každopádně je to prostě taková jednoduchá sci-fi, kterou bych doporučila nenáročným čtenářům nebo těm, kteří se sci-fi, fantasy, dystopiemi a podobným žánrem teprve začínají. Sci-fi většinou není úplně můj šálek čaje, ale od tohoto jsem čekala trochu víc.

Informace

Původní název: Scythe (#1)
Nakladatelství: Yoli
Rok vydání: 2018 (originál 2016)
Počet stran: 384
Žánr: světová literatura, sci-fi, young adult (pro mládež)

HODNOCENÍ   2,5 / 5 


No comments:

Post a Comment