RECENZE- Cesty se rozcházejí (Veronica Roth)

Krásný slunečný den!

Po návratu z daleké galaxie jménem vysoká škola se opět hlásím s recenzí. Před Vánoci jsem se konečně dostala ke své dlouho očekávané knize a to pokračování Čar života. Četla jsem to poměrně dlouho (ano, už zase ta škola) a konečně jsem se dostala k tomu, abych se s Vámi podělila o své dojmy..

Kniha nese název Cesty se rozcházejí a jedná se o druhý a závěrečný díl duologie Čáry života od americké spisovatelky Veronicy Roth, autorky úspěšné série Divergence. První díl jsem četla loni koncem léta, takže na tento jsem opravdu čekala přes rok. Čáry života se mi opravdu líbily a byla to velmi povedená kniha, můj názor na ni si můžete přečíst v recenzi ZDE. Tak a teď se podíváme na to, jestli to čekání opravdu stálo za to...

Anotace
Osud je spojil, teď je chce rozdělit. Druhý díl fantasy série Čáry života od autorky bestselleru Divergence.
Životy Cyry a Akose ovládají jejich osudy, které věštba pronesla už při jejich narození. A zdá se, že osud se nedá změnit, ať se snaží sebevíc. Akos je zamilovaný do Cyry, i když dávné proroctví určilo, že zemře ve službách její rodiny. Nebezpečí se ještě více vystupňuje, když se mezi jejich národy rozpoutá válka, kterou se oba snaží zastavit.

TOP 5- To nejlepší roku 2017

Krásný den!

Vím, že s tím jdu (fakt hodně) pozdě jako vždycky, prostě kvůli té škole nic nestíhám. Minulý rok jsem sice nezvládla přečíst tolik knih, kolik jsem si představovala, zato jsem je ale vybírala pečlivě, aby za přečtení stály. A díky tomu jsem sice četla málo, ale aspoň to byly knihy, o kterých můžu říct, že to byly fakt úžasné kousky. 

Snažila jsem se číst od každého žánru něco, sice pořád nejvíc preferuji fantasy, ale občas jsem se donutila proložit to i detektivkou jako Sněhulák nebo třeba V lese visí anděl (ta byla fakt dobrá), zvládla jsem i pokus o horor Dívka z nočních můr (i když musím přiznat, že první díl, Anna krví oděná, byl mnohem lepší), nejsem ale hororový nadšenec, proto se mi to i tak líbilo. Dalším vybočením z řady pro mě byla kniha, kterou by sice leckdo zařadil do fantasy, ale já úplně ne. Kniha Nové Pompeje vypráví o přenosu lidí z minulosti do současnosti za pomoci vědy, aby mohli zkoumat jejich kulturu na vlastní oči. Zní to sice strašně zajímavě, jelikož já Pompeje zbožňuju, ale ve skutečnosti to bylo trochu zdlouhavé (pro ty, které by to ale zajímalo, ale i tak kniha stojí za přečtení). 

Četla jsem ještě něco? Nejspíš jsme zase u fantasy, i když v loňském roce jsem obsáhla více různých fantastických světů. Začala jsem klasikou, tedy rereadingem kouzelnického světa, dostala jsem se k vílám, následoval krutý svět v budoucnosti, kdy má každý svůj dar, pak další budoucnost o lidech žijících na Měsíci (už jsem měla pár dohadů s lidmi, co mi tvrdí, že se jednalo o science fiction, jelikož tu máme vesmír, já si ale stojím za fantasy). Dostala jsem se do dalšího příběhu ze světa Percyho Jacksona, do země rozdělené temnou pustinou a nakonec do světa plného války a násilí, kde ušlechtilost hlavních hrdinů rozhodne vyniká. Fantasy knih je strašně moc a úžasné je na nich to, že jsou pokaždé o něčem trochu jiném, máte tolik možností.

Proto vás jistě nepřekvapí, že mé nejlepší knihy za minulý rok patří všechny právě do tohoto žánru.

Nazvala jsem to TOP 5, ale je tu započítaná i nějaká ta série. Knihy nejsou seřazeny od nejlepší po nejhorší, protože prostě nejsem schopná to pořadí určit.  Tak se na to podíváme...

RECENZE: Čáry života (Veronica Roth)

Zdravím všechny knihomoly!

Po delší době mám pro vás jednu recenzi, protože je zkrátka nestíhám psát. Spíš se snažím každou volnou chvilku číst, jelikož moc dobře vím, že jakmile začne škola, čtení opět bude muset jít stranou a blog také. Tento rok jsem ale naštěstí nedostala žádných příšerných padesát knih z 19. století, které bych musela přečíst a proto doufám, že si snad nějakou tu chvilku najdu.

Dnes jsem tedy sepsala recenzi na knihu Čáry života, jedná se o další knihu od spisovatelky Veronicy Roth (autorky Divergence). Vyšla letos začátkem roku u nakladatelství CooBoo a jde o první díl nové připravované série, zatím tedy ještě nevím, kolik dílů bude, ale určitě se dočkáme pokračování.
A co si o této knize myslím? Jelikož mě Divergence opravdu dost zklamala (popravdě třetí díl už byl tak hrozný a tak mě štval, že jsem snad posledních deset stránek nikdy nedočetla), tak jsem byla ohledně této knihy trochu skeptická. Očekávala jsem od ní lepší styl, více propracovaný příběh, než měla Divergence a také jsem doufala, že si to u mě Veronica ještě zvládne "vyžehlit". Musím říct, že mě nakonec kniha překvapila a po dočtení se zařadila mezi nejlepší knihy, jaké jsem tento rok četla a dost možná se dostane i do TOP 10 mých nejoblíbenějších knih.