Po dlouhé době jsem si ušetřila trochu času k napsání nějakého článku (zjevně to bude tím, že sedím v práci a nudím se), a proto jsem se rozhodla napsat opět nějakou recenzi. Jsem s nimi hodně ve skluzu, sotva stíhám při škole něco číst, natož ještě recenzovat. Nakonec jsem z celé té hromady knih, která na mém stole čeká na recenzi, vybrala jednu, kterou jsem si opravdu oblíbila, protože je prostě skvělá. A samozřejmě mluvím o Jiskře v popelu napsané americkou spisovatelkou Sabaa Tahir, která se jakožto autorčina prvotina stala fenoménem.

Elias je totiž členem Válečnického národa, který už po stovky let tvrdě a totalitně potlačuje podřízený a kdysi hrdý národ Učenců. Studenti Šerosrázu studují od útlého věku a ze školy vyjdou jako elitní zabijáci, kteří nemají žádnou čest a nevadí jim zabíjet a podrobovat si nevinné. Elias je sice nejlepším vojákem akademie, zato ve svém srdci je naprostý opak. Násilí se mu příčí a zotročovat a vraždit nevinné Učence? To už pro něj vůbec nepřipadá v úvahu. Je pevně rozhodnutý ze školy utéct, když se mu do cesty připlete nenápadná, ale krásná učenka Laia. Ta i přes svůj nesmírný strach podnikne sebevražednou misi po dohodě s odbojem, který chce Válečníky svrhnout. Jejím jediným cílem je osvobodit svého zajatého bratra, a proto se nechá prodat na Šerosráz jako otrokyně, aby donášela na krutou velitelku, která akademii řídí. A zde se cesty Laii a Eliase střetnou...