Po dlouhé době jsem si ušetřila trochu času k napsání nějakého článku (zjevně to bude tím, že sedím v práci a nudím se), a proto jsem se rozhodla napsat opět nějakou recenzi. Jsem s nimi hodně ve skluzu, sotva stíhám při škole něco číst, natož ještě recenzovat. Nakonec jsem z celé té hromady knih, která na mém stole čeká na recenzi, vybrala jednu, kterou jsem si opravdu oblíbila, protože je prostě skvělá. A samozřejmě mluvím o Jiskře v popelu napsané americkou spisovatelkou Sabaa Tahir, která se jakožto autorčina prvotina stala fenoménem.
Jedná se o na první pohled běžnou young adult knihu, kde ale místo ohraných upírů hraje hlavní roli prvotřídně vycvičený, ale vnitřně rozervaný premiant elitní vojenské akademie, kde se děti od malička učí nejrůznějším smrtícím technikám boje a především nesoucítit s ostatními.
Elias je totiž členem Válečnického národa, který už po stovky let tvrdě a totalitně potlačuje podřízený a kdysi hrdý národ Učenců. Studenti Šerosrázu studují od útlého věku a ze školy vyjdou jako elitní zabijáci, kteří nemají žádnou čest a nevadí jim zabíjet a podrobovat si nevinné. Elias je sice nejlepším vojákem akademie, zato ve svém srdci je naprostý opak. Násilí se mu příčí a zotročovat a vraždit nevinné Učence? To už pro něj vůbec nepřipadá v úvahu. Je pevně rozhodnutý ze školy utéct, když se mu do cesty připlete nenápadná, ale krásná učenka Laia. Ta i přes svůj nesmírný strach podnikne sebevražednou misi po dohodě s odbojem, který chce Válečníky svrhnout. Jejím jediným cílem je osvobodit svého zajatého bratra, a proto se nechá prodat na Šerosráz jako otrokyně, aby donášela na krutou velitelku, která akademii řídí. A zde se cesty Laii a Eliase střetnou...